Český rybářský svaz, MO Kolín

Něco málo o projektu navrácení Mníka jednovousého

do volných vod na kolínsku

  S projektem na navrácení tohoto v současné době ohroženého druhu živočicha, přichází Místní organizace Českého rybářského svazu v Kolíně (dále jen MO ČRS KOLÍN) společně s partnerem, Místní organizací Českého rybářského svazu v Žiželicích (dále jen MO ČRS ŽIŽELICE).    

   Konkrétním cílem projektu je navrátit do rybářského revíru LABE 24A č. 411056 (Kolín) a rybářského revíru CIDLINA 2, 411010 (Žiželice), zde již vymizelý, avšak zcela původní, reofilní druh ryby, mníka jednovousého (Lota lota, Linné, 1758). Projekt je cílenou podporou rozšíření diverzity ichtyofauny v řece Labe a v řece Cidlině, neboť na základě dlouhodobých zjištění o plošném úbytku reofilních druhů ryb v celé České republice (v tomto případě mníka jednovousého) je třeba situaci řešit okamžitě. Mník jednovousý je v současné době ohrožený, původní druh ryby, který se v této oblasti vodního toku řeky Labe a Cidliny v minulosti vyskytoval. Od počátku dvacátého století až do roku 1950, zde vytvářel života a reprodukce schopné populace. Po roce 1950 začalo docházet k výrazným úbytkům tohoto druhu, až úplně z těchto lokalit vymizel. S mníkem jednovousým postupně vymizely i další ohrožené druhy ryb jako například lipan podhorní (Thymallus thymallus), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula) či karas obecný (Carassius carassius) a mnohé další, které se však již do našich vod nikdy nevrátí a existenčně jsou některé z nich na pokraji vyhubení.

   Důvodů úbytku těchto původních druhů ryb byla celá řada, od predace rybožravých predátorů, po meliorační úpravy vodních toků, civilizační faktory jako přítomnost chemických látek (zejména antikoncepčních) v odpadních vodách ústících do vodních toků po neřešené a soustavné zanášení dna, sedimenty. U mníka jednovousého tyto negativní jevy ve svém důsledku znemožnili jeho přirozený výtěr a tím i přirozenou obnovu jeho populace nejen v kolínském úseku řeky Labe, ale i ve všech okolních revírech jakým je například řeka Cidlina. Mník jednovousý tak vlivem činnosti člověka z těchto revírů a jejich širšího okolí, zcela vymizel.

   Od počátku devadesátých let 20. století až do současnosti se situace s kvalitou vody v rybářských revírech, začala výrazně zlepšovat. Kvalita vody se na kolínském úseku řeky Labe a žiželické části řeky Cidliny zlepšila natolik, že by v nich mník jednovousý mohl vytvořit nové populace. Mník jednovousý se však již sám bez lidské pomoci nedokázal a nedokáže navrátit do svých původních biotopů. Hlavními překážkami pro jeho návrat jsou v současné době vodní stavby, které člověk na řece Labi i Cidlině postavil a samozřejmě nemalé finanční náklady na jeho navrácení v množství schopném vytvořit trvalou a reprodukce schopnou populaci.    

   Po navrácení mníka jednovousého do uvedených vod, bude možné sledovat  rozšíření tohoto druhu do vod okolních a získávat tak objektivní obraz o současném stavu ichtyocenóz v těchto vodních tocích. Po realizaci projektu, bude z dlouhodobého hlediska možné sledovat rozšíření tohoto druhu do okolních volných vod a získávat tak cenné informace k predikci budoucího vývoje tohoto druhu v našich okolních vodách, ze kterých budou čerpány i podklady pro ochranářský a rybářský management tohoto původního druhu ryby, využitelné i na jiných lokalitách. Vysazení mníka jednovousého v rámci tohoto projektu není z přírodovědeckého a enviromentálního pohledu pouze krátkodobou záležitostí. V místech realizace tohoto projektu budou umístěny informační desky o tomto druhu ryby a samotného projektu. Bude tak zajištěna dlouhodobá informovanost veřejnosti přímo v přírodě.          

   Vysazení mníka jednovousého je plánováno na druhou polovinu června roku 2016. Celkem se bude jednat o 23577 kusů ryb v průměrné velikosti 7 cm vysazených do 17 lokalit řeky Cidliny a bočních náhonů hlavního toku řeky Labe, říčky Klejnárky a Černé strouhy. Celkové náklady spojené s realizací tohoto projektu jsou nad finanční možnosti jak MO ČRS Kolín, tak MO ČRS Žiželice, proto byl vytvořen projekt, který byl představen společnosti dlouhodobě podporující v rámci grantového programu mmj. i přírodu Kolínska. V prvním čtvrtletí roku 2016 budou známy výsledky vybraných projektů.

Závěrem něco málo o tomto druhu:

            Mník jednovousý (Lota lota, Linné, 1758)    

   Jedná se o rybu sladkovodní s areálem výskytu zahrnující sever Severní Ameriky, Evropu a sever Asie, vyjma západních vod Francie a Britského souostroví a Asie od 45° s. š. Jde o celosvětově unikátní rybu, která je u nás původním druhem. Je to jediný zástupce čeledi treskovitých (podčeleď - mníkovití), žijící na území České republiky a ve sladkých vodách. Jde o jediného světového zástupce řádu hrdloploutvých (Gadiformes), který se vyskytuje ve sladkých i braktických vodách.

   Mník jednovousý je ryba s vřetenovitým, protáhlým tělem v zadní části zploštělým. Hlava je široká, zploštělá, opatřena širokými ústy s jemnými zuby. Horní čelist přesahuje dolní. Uprostřed úst, na dolní části, je nepárový vous (žádná jiná naše ryba tento vous nemá). Oči jsou posunuty na temeno hlavy. Ploutve jsou bez tvrdých paprsků, břišní ploutve se nacházejí před prsními ploutvemi. Šupiny jsou velmi drobné, cykloidní, jsou uloženy hluboko v kůži, vzájemně se nepřekrývají. Hřbet je hnědý až šedý, boky těla jsou světlejší, břicho bělavé. Na bocích a hřbetu je tmavé mramorování, které přechází i na nepárové ploutve.

   V našich podmínkách se mník jednovousý   v dospělosti dorůstá obvykle od 50 cm do 80 cm (zcela výjimečně i 90 cm) a hmotnosti do 1 – 3 kg (velmi výjimečně do 5 kg).

   Ve vodě, kde se mník jednovousý nachází, by neměl v letních měsících klesnout obsah rozpuštěného kyslíku pod 4mg/1L. Jde o rybu, která hůře snáší špatné fyzikálněchemické vlastnosti vody a nesnáší úpravy regulace toků řek.

   Aktivita mníka jednovousého v průběhu roku narůstá s klesající teplotou vody, nejaktivnější je při teplotě 5°C. Svými ekologickými nároky se mník řadí mezi demerzální, potamodromní druh sladkých a braktických vod. Jikernačky rostou výrazně rychleji než mlíčáci. Obvykle se v našich podmínkách dožívá tento druh do 10 let. Růst mníka jednovousého je ovlivněn především teplotou vody a množstvím potravy. Ve volných vodách je potravně aktivnější i v průběhu letních měsíců.

   V České republice tak jde o rybu krátkověkou. Je třeba uvést, že jde o druh ryby, o které toho nevíme ani zdaleka tolik jako o většině ostatních druhů ryb obývajících vody České republiky. Lze říci, že žije skrytým způsobem života, což je zapříčiněno jeho převážnou noční aktivitou během zimního období.

                                                  Rozmnožování druhu

  Samci mníka jednovousého (mlíčáci) pohlavně dospívají ve 2. – 3. roce života oproti samicím (jikernačkám), které pohlavní dospělosti dosahují ve 3. – 4. roce života. Výtěr probíhá při teplotě vody od 1 do 3 (5)°C. Samice mníka rostou v prvních dvou letech rychleji než samci. Tře se jednorázově, ve skupinách, během zimního období v prosinci a lednu. Skupina několika mlíčáků a zpravidla jedné jikernačky vytváří charakteristické „klubko“.

   Výtěr probíhá na písčitém až štěrkovitém dnu, v místech s klidnější vodou. V tomto případě jsou ideálním prostředím pro přirozený výtěr říční tůně. Plodnost jikernačky je až 1.000.000 jiker na 1 kg živé hmotnosti. Jikry obsahují tukovou kapénku, jsou polo-pelagické, mírně lepivé, před nabobtnáním mají průměr 0,7 - 0,8 mm a 1 mm po nabobtnání. Absolutní plodnost je od několika 10 tis. do 500 tis. kusů jiker.    

   Inkubační doba mníka jednovousého je 180 – 200 °D tj. asi dva a půl měsíce. Vykulený plůdek měří 3,5 - 4 mm. Jde o druh, který své jikry neochraňuje.

                                                         Výskyt druhu

   Hlavním areálem výskytu v České republice je povodí řeky Labe, Moravy a Odry, dále potoky, nádrže, pískovny a rybníky. V závislosti na vhodnosti lokalit osídluje mník jednovousý všechna rybí pásma.

                                                 Nároky druhu na biotop

   Mník jednovousý má rád chladné, na kyslík bohaté vody. Vyžaduje vyšší obsah kyslíku ve vodě (jak je výše uvedeno nad 4 mg / 1 L), kde rád využívá úkryty, tvořené kameny a kořeny, jež jsou součástí kamenitého až štěrkovitého, členitého dna. Vyhledává lokality s vysokými potažmo převislými břehy s bujnou litorální vegetací.

                                                          Potrava druhu

   Potravu tohoto druhu tvoří převážně bentické organismy žijící u dna. V prvním samostatném období života ve vodě, přechází na přirozenou potravu tvořenou převážně zoo-bentosem. Během následujících měsíců života je extrémně žravý a to až do fáze ukončeného prvního roku života (tzv. ročka). V období prvního roku života je výrazným predátorem jiker ostatních druhů ryb, kdy vyhledává jikry menší, především bílé ryby jakou je plotice obecná (Rutilus rutilus), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus), nebo cejn velký (Abramis brama), ale i jiných druhů ryb.

   Po zbytek života loví především bentické organismy žijící u dna, jako jsou larvy drobných bezobratlých živočichů, drobní korýši, kroužkovci, měkkýši, raci, obojživelníci a velmi často menší ryby. Nejvíce potravy přijímá od jara do podzimu při teplotě vody od 5 do 7 °C. Mník je aktivní převážně v noci při chladné a zakalené vodě. S rostoucí teplotou vody, zejména v jarních a letních měsících potravní aktivita tohoto druhu výrazně klesá.

                                                           Ochrana druhu

   Mník jednovousý není v České republice hojně rozšířen. V poslední době se uživatelé rybářských revírů snaží o jeho postupné navrácení do přírody na místa, která v minulosti obýval, ale ze kterých vlivem lidské činnosti zcela vymizel.

   Jedná se o rybu, která je chráněna zákonem č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. Podle těchto právních úprav je v České republice mník jednovousý řazen mezi chráněné druhy, je veden v kategorii "ohrožený". Navzdory tomu, že má v zákoně č. 99/2004 Sb. O rybářství, vypsanou minimální lovnou délku 30 cm a dobu hájení od 1. ledna do 15. března kalendářního roku, si jej rybář smí po ulovení ponechat pouze na revírech, kde byla udělena výjimka ze zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny a tato byla vysloveně uvedena v popisu výkonu rybářského práva na daném revíru.  

   V souladu s platnou legislativou MO ČRS KOLÍN a MO ČRS ŽIŽELICE požádali příslušný správní orgán o udělení souhlasu k nakládání s tímto druhem, konkrétně k jeho vypuštění do volné přírody. Souhlasy k vypuštění tohoto živočicha do volných vod byly uděleny bez výhrad.       

   Jak je výše popsáno mník jednovousý je zákonem chráněný druh a v případě zvolených lokalit na rybářských revírech, kterých se tento projekt týká, není povoleno tento druh ryby od vody odnášet, naopak zde platí jej po ulovení a co nejšetrněji vrátit zpět do rybářského revíru. Právě v těchto vodách, které jsou v dikci MO ČRS Kolín a MO ČRS Žiželice, bude mít mník jednovousý po vysazení dostatek času na vytvoření nových reprodukce schopných populací.   

  Navrácení tohoto druhu do přirozeného prostředí, ve kterém odjakživa žil je v tomto případě považováno za prioritu tohoto projektu.          

   Petrův zdar !

za MO ČRS Kolín

 Jiří Krouza

autor projektu

   Poděkování za účast na projektu patří panu Ing. Jiřímu Křišťanovi, Ph.D., z VÚR ve Vodňanech, panu Ing. Josefovi Sejkorovi, jednateli MO ČRS Žiželice a dalším osobám, které jakoukoliv měrou podpořili a podporují tento projekt. Poděkování také patří www.chytej.cz a www.sumcari.cz, za poskytnutí některých fotografií.