Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hromadný úhyn ryb na Labi v Kolíně - zpráva

30. 8. 2018

img_0303.jpg

 

HROMADNÝ ÚHYN RYB NA LABI V KOLÍNĚ – Zpráva

 

Vážení rybáři, rybářky,

 

    dne 27.8.2018 byl v Kolíně na řece Labi zjištěn lokální hromadný úhyn ryb v řádech několika stovek kusů. Konkrétně k této události došlo v oblasti Kmochova ostrovu. Jedná se o rybářský revír LABE 24A, č. 411056, který je v dikci Českého rybářského svazu - místní organizace Kolín a který po dlouhá léta ve spolupráci se Středočeským územním svazem zarybňujeme a obhospodařujeme, byl pro nás úhyn ryb velmi nepříjemnou zprávou.

 

fb_img_15356300364259855.jpg

 

   Ihned po zjištění úhynu se na místo dostavil rybářský hospodář, zástupce rybářského hospodáře a členové rybářské stráže, kteří dlouhodobě kontrolují celý revír a to jak nad městem Kolín, tak i pod ním. Z naší strany byl ve večerních hodinách informován orgán ochrany přírody Města Kolín, Policie České republiky a Městská policie Kolín. Úřady byly informovány zejména proto, aby se potvrdila či vyvrátila možnost otravy ryb chemickou látkou. V místech kde byl zjištěn kadáver leklých ryb, byly odebrány vzorky vody. Po celou dobu od zjištění úhynu byly ve spolupráci s policií prováděny kontroly všech výtoků do řeky Labe v celém kolínském úseku, nad i pod městem. Při součinnosti s Povodím Labe byly leklé ryby odstraňovány. Konkrétně bylo sebráno přes 200 kusů ryb o průměrné velikosti 18 cm na úseku od lávky Kmochova ostrova po čističku odpadních vod (úsek dlouhý přibližně 2.6 km). Z praxe však víme, že část uhynulých ryb se bude v důsledku proudů objevovat v řece i během dalších dnů, kdy budou splavovány níže, a část zůstane při dně. Nelze tak s jistotou říci přesné množství uhynulých ryb. S jistotou lze jen říci, že šlo o menší úhyn ryb, než jaké jsme zaznamenali v poslední dekádě a pro rybářský revír č. 411056 to nebude mít celkové fatální následky.

 

 

Důvod lokálního úhynu?

 

   Pracovali jsme se třemi možnými verzemi tohoto lokálního úhynu. První verzí byla možnost otravy chemikáliemi, druhou verzí byl úhyn v důsledku kyslíkového deficitu a třetí pak úhyn následkem otravy ryb anaerobními plyny (amoniak, sirovodík).

   Jako důvod tohoto úhynu byl stanoven kyslíkový deficit. Z opakovaných kontrol fyzikálně chemických vlastností vody a z rozborů odebraných vzorků vody bylo prokázáno, že ve vodě nebyla zjištěna žádná cizorodá chemická látka, která by tento úhyn ryb zapříčinila. Na druhou stranu byla krátce po úhynu ve vodě zjištěna hodnota kyslíku pod 3 - 4 mg O2/1 L vody. U ryb se jedná o hodnotu nepříznivou.

   Již dne 26.08.2018 jsme zaznamenali razantní ochlazení v průběhu noci. Toto ochlazení k nám přinesla studená fronta a navázalo na období dlouho trvajícího sucha a vysokých teplot vzduchu i vody. Teplota vody v řece Labi se déle jak měsíc pohybovala v rozmezí od 24,5 do 29 °C.

   Nyní je doba, kdy se v horních partiích vodního sloupce nachází značné množství řas a sinic, které nemusí být nutně viditelné pouhým okem tak dobře, jak je tomu například na vodách stojatých. Při náhlém poklesu teploty mají sinice tendenci propadnout vodním sloupcem prakticky až na dno a při této velmi rychlé cestě dokáží spotřebovat i poslední zbytky kyslíku ve vodě. K tomuto jevu dochází zpravidla v nočních hodinách a nad ránem, kdy v rámci vlastní fotosyntézy sinice, řasy a fytoplankton, kyslík téměř neprodukují, ale spotřebovávají jej pro vlastní potřebu. Ke kyslíkovému deficitu v této době také přispěla spotřeba kyslíku pro rozklad organických látek, spotřeba kyslíku zooplanktonem, vodními živočichy a samozřejmě vlastní spotřeba kyslíku rybami. Úhyn ryb byl dále ovlivněn i tím, zda konkrétní ryba přijala bezprostředně před touto dobou potravu a současný horší kondiční stav dotčených ryb.

   Právě s ohledem na dlouho trvající nadměrné oteplení říční vody v Labi s minimálním průtokem se v případě současné rybí obsádky dá hovořit o déle trvajícím problému. Čím je voda teplejší, tím hůře se v ní kyslík rozpouští a pro rybu je obtížnější z vody kyslík vstřebat. Bohužel také platí pravidlo, že čím je voda teplejší, tím rychlejší má ryba metabolismus a vyšší potřebu kyslíku. Vodní prostředí se tak stává pro oslabené ryby velmi nebezpečným a to v řádu rozmezí několika málo hodin. V řece se jedná zpravidla o mělčí partie s minimálním průtokem, takové jaké se nacházejí právě v tomto období v okolí Kmochova ostrova, kde k prvotnímu úhynu došlo. Tomuto napovědělo i druhové a věkové složení uhynulých ryb.

 

fb_img_15356300071653491.jpg

 

Existuje prevence úhynu ryb na řece Labi v Kolíně?

 

   Jedinou spolehlivou prevencí na Labi je dostatek vody s dostatečným průtokem. Prakticky neustále v tomto období provádíme kontroly fyzikálně-chemických vlastností všech kolínských vod, které obhospodařujeme. Situace je letos špatná dlouhodobě. Na menších stojatých vodách (slepá ramena, pískovny, přírodní propadliny) jsme jako rybáři schopni alespoň částečně těmto hrozícím rizikům předcházet pomocí provzdušňovací techniky, což děláme.

   Bohužel na takto velkém vodním toku a v mělčích místech řeky kde existuje hrozba kyslíkového deficitu, nelze preventivně a smysluplně využít jakoukoliv běžnou techniku k provzdušnění. Při nasazení provzdušňovací techniky v mělčích partiích řeky by došlo k podkalení vody a situace s kyslíkovým deficitem ve vztahu k žaberním aparátům ryb a jejich schopnosti dýchat, by se pouze zhoršila. Jediné co situaci na hlavním toku řeky Labe v tuto dobu zlepšuje, byť minimálně, jsou poryvy větru, které čeří hladinu vody a alespoň mírný průtok vody.

 

 

Co lze očekávat?

 

   Současná situace je pro naše vody nejhorší za posledních 50 let. Letošní rok je pro rybáře a naše vody jednou velkou noční můrou. Rybáři se letos potýkají s úhyny ryb po celé České republice a to i tam, kde k nim nikdy před tím nedocházelo. (viz tento lokální úhyn na Labi a další případy letošních úhynů ryb na Kolínsku.) Úhyn ryb je pro nás rybáře největší možnou ztrátou v revíru. Další neméně citelné škody na rybách a vodních živočiších pak působí rybožraví predátoři jakými je v případě Kolínska zejména kormorán velký a volavka popelavá.

   V tomto případě není na místě hovořit jen o ztrátě finanční, ale především o ztrátě letité práce rybářů a škodě pro řeku jako biotop. Na zarybňování kolínských revírů vynakládáme každoročně nemalé finanční prostředky, které jsou odjakživa největší položkou z celkového rozpočtu kolínské organizace ČRS. Tento revír stejně jako ostatní zarybňujeme nad rámec minimálního zarybňovacího plánu tak, aby zde byla vytvořena především potřebná druhá diverzita a aby jednotlivé druhy ryb, mezi nimiž jsou i druhy chráněné, byly schopné přirozené a trvalé reprodukce.

   Bohužel neuspokojivá situace s vodou, na kterou dlouhodobě upozorňuje celá vědecká obec včetně té rybářské více jak 25 let, se začíná dotýkat nerybářské veřejnosti nejvíce až nyní. V brzké době se nedá očekávat okamžité zlepšení, pokud nedojde k patřičným změnám v legislativě a změně osobního přístupu člověka k vodě a to zejména v teplejších oblastech ČR, mezi které patří i Kolínsko.

 

 

Budou další úhyny?

 

   Nelze to vyloučit, ale děláme maximum proto, aby k tomu nedocházelo. Na kolínském úseku Labe hospodaříme v podstatě od samotného vzniku organizace rybářů v Kolíně, od roku 1892. Boj s negativními vlivy jsme nikdy nevzdali a nevzdáme, protože nebýt rybářské hospodářské činnosti, nebylo by v našich vodách ani zdaleka tolik života. V takto extrémním období nezbývá než dělat maximum co jde, aby k úhynům ryb nedocházelo. Pevně doufám, že první deště přijdou na horách a to proto, aby se nejprve zvedl objem vody a průtok v Labi. Pokud by přišly nejprve větší lokální deště zde za současného dlouhotrvajícího sucha, mohl by být život v řece ohrožen výplachem nežádoucích látek z kanalizací. Pokud se podaří rybám a jiným vodním živočichům zbytek takto teplého a suchého léta ustát budu to hodnotit jako malý zázrak. Kolínské vody a to včetně Labe jsou vody s poměrně vysokou eutrofizací, která je hlavním důvodem tvorby řas a sinic. Při rozkladu organické hmoty (včetně řas a sinic) v takovýchto vodách dochází vždy k uvolňování jedovatých plynů, jako je například amoniak a opět platí pravidlo, že čím je voda teplejší, tím rychleji se jedovaté plyny z rozkladných procesů uvolňují a tím aktivněji na ryby působí.

   V tomto období nám nezbývá než neustále provádět rozbory vody a hlídat její fyzikálně-chemické vlastnosti. Tam kde to lze pak předcházet úhynům ryb a vodním živočichům za pomoci nasazené techniky k provzdušnění a jelikož vše napovídá, že budou tyto extrémy pokračovat, nezbývá než do této techniky více investovat.

 

 

Poděkování

 

   V rámci této zprávy, kterou píši jako zpětnou vazbu na mnohačetné dotazy rybářů i nerybářů, chci touto cestou především poděkovat všem, kteří nám při řešení posledního úhynu ryb aktivně pomohli a to konkrétně Městu Kolín - Odboru životního prostředí, Městské policii Kolín, Policii České republiky ÚO Kolín, Povodí Labe v Kolíně, všem členům rybářské stráže a rybářům.

 

 

 

Petrův zdar!

 

Jiří Krouza

ČRS MO Kolín

předseda