Český rybářský svaz, MO Kolín

Střežíme kolínské vody - tenaty

   Vážení rybáři a rybářky, činnost rybářské stráže MO ČRS Kolín jde poslední tři roky výrazně nahoru, je to dáno aktivním přístupem členů rybářské stráže o čemž se jistě mnozí z vás, navštěvující naše revíry, přesvědčili. Je to jediný způsob jak vody ochránit před těmi, kteří se k vodám a rybám v nich chovají tak, jak si to někdy lze jen těžko představit. Slušných rybářů je naštěstí většina, čehož si velmi vážím, bohužel pár jedinců dokáže napáchat značné škody.

   Včera jsem se byl v rámci kontrolní činnosti přesvědčit o stavu našich revírů. Došlo i na kontrolu pískovny „Nový písečák“ (mezi rybáři známé také jako pískovna "Hradišťko", "H1"). Jedná se o podrevír č. 8, rybářského revíru č. 411161, s rozlohou přes 30 hektarů.

   Všechny kontroly proběhly v naprostém pořádku a u kontrolovaných rybářů nebylo zjištěno žádných nedostatků. Naopak jsem měl možnost přímo od kolegů rybářů u vody slyšet, že s aktivní činností naší rybářské stráže nemají sebemenší problém a jejich přítomnost u vody vítají. Činnost rybářské stráže má být především výchovného charakteru a názor rybářů je pro nás podstatný, neboť jsme jeden kolektiv. Ostatně, nebýt rybářů, nebylo by mnoho zajímavých poznatků o pytlácích, úhynech ryb a dalších problémech, se kterými se někdy lze u vody setkat. Vzájemná slušnost je proto velmi podstatná.

   Bohužel, nebo bohu dík mám asi štěstí, že když na pytláka narazím, stojí to většinou za to. Ihned po mém příchodu k pískovně "H1" jsem spatřil na vodní hladině ve vzdálenosti asi 15 metrů nalevo ode mě, napůl ponořenou plovoucí PET lahev. První co člověka napadne, je zamyšlení nad zbytečným nepořádkem u vody. Právě nepořádek kolem našich vod je ze strany rybářské stráže řešen bez jakékoliv tolerance a je tomu tak dobře.

   K mému překvapení však došlo, když odněkud z rákosí k lahvi začaly létat kusy chleba. Po chvilce k lahvi připlaval dokonce i autor dalekých hodů chlebem, párkrát se kolem sebe rozhlédl, lahev obeplaval a vrátil se na břeh. Kontrola proběhla celkem rychle, při které byla zjištěna opět ta "prokletá" tenatová síť a pytlák cizinec. Žádný rybářský lístek či povolenka. Přitom je pro cizince rybářský lístek dostupný a stejně jako každý si může zakoupit i povolenku k lovu ryb, aniž by cokoliv riskoval.

   Argument pytláka, že na tenatové síti nebyl žádný háček, nepadl na úrodnou půdu. V podstatě se jednalo o menší tenatu připevněnou kmenovým vlascem k lahvi, naplněné do půli vodou. Od lahve vedl asi 1 metr dlouhý kmenový vlasec k tenatové síti zatížené krmítkem.

   Smyslem tohoto lovu bylo přilákat bílou rybu k síti a následně i dravce, který by po rybě provedl směrem k tenatě výpad. Jak by to dopadlo je asi jasné a pokud by se rybě podařilo i s tenatou a PET lahví uplavat před pytlákem někam na více jak 30 hektarovou vodu, znamenalo by to pro ní pomalou a téměř jistou smrt.

   Nevýhodou tohoto pytláka bylo, že se chytil v podstatě sám, ale ne vždy je to tak snadné.

Nebezpečnost tenatových sítí?

   Už dlouhodobě se ukazuje, že počet pytláků s tenatami roste a to nejen na kolínských revírech, ale na celém území ČR. Přitom jde o jednu z nejhorších, hromadně účinných a především zakázaných metod lovu.

   Při lovu tenatovou sítí se počítá s tím, že do sítě tohoto typu často vplouvají ryby, které se pohybují zejména podél břehu. Ryby se při kontaktu s tenatou do této sítě zamotají samy vlastním pohybem, a to zpravidla za trup, skřele, tvrdé ploutevní paprsky nebo zuby, popřípadě jiné výčnělky těla. Z tohoto důvodu pytláci kontrolují tenatové sítě častěji a to bývá také moment, při kterém bývají spatřeni.

   Z vlastní zkušenosti vím, že tento typ sítí používají pytláci na vodách menších i větších, zejména stojatých. Na menších vodách to bývá denní doba, kdy pytláci nepředpokládají přítomnost rybářů a dalších osob u vody, nebo při takovém počasí, do kterého by „ani psa nevyhnal“. Na větších vodách umisťují tenaty především do zátok, které se snaží sítí přehradit.

    I na kolínských vodách byli v minulosti opakovaně nalezeny opuštěné tenatové sítě se zbytky těl uhynulých ryb. Tedy sítě, které pytláci po nastražení již nevytáhli. Tenata má pro pytláka totiž několik velkých nevýhod.

   Pokud se jedná o člověka zručnějšího a do tenaty se nezamotá sám, tak celková manipulace s tenatou bývá pomalá. Obzvlášť pak její vytažení z vody, pokud je v ní úlovek.

   Velkou nevýhodou bývají pro pytláka také vodní vázky, ať už na dně, či plovoucí překážky ve vodním sloupci. Pokud tenatu z takového prostředí pytlák vytáhne, stojí ho to nemalé úsilí a tenata bývá po vytažení značně poškozená.

   Pokud se podaří nastraženou tenatu najít rybářské stráži dříve než se k ní vrátí pytlák, tak mívají lapené ryby často způsobena vážná zranění, která vedou k nutnému usmrcení. V případě, že se rybě chycené do tenaty podaří uniknout před nebo při vytahování z vody, bývá tato ryba v důsledku zranění často oslabená. Samotná poranění jsou pak vstupní branou nemocem, zejména mechanického původu, jako je postupné zaplísnění.

   Tenatová síť je tzv. pasivní sítí sloužící v rybářské praxi k odlovu aktivně se pohybujících ryb různých druhů i velikostí. V podstatě se jedná o síť obdélníkového tvaru bez jádra, která je pomocí plováků na horní žíni a zátěží na dolní žíni vyvážena tak, aby byla ve vodě ve svislé poloze po nastražení. Síťovina je zhotovena z pevného slabého materiálu nejčastěji silonového vlákna. Šířky sítí se pohybují většinou od 20 do 30 metrů, avšak nejsou výjimkou i sítě větší. Stejně tak i výška (hloubka) sítě může být odlišná, zpravidla od 2 – 4 metrů. U sítí s jednotnými očky se velikost ok volí podle druhu a velikosti cíleně lovených ryb. Jelikož se jedná o metodu hromadně účinného lovu ryb, kterou zákon o rybářství č. 99/2004 Sb. výslovně zakazuje, je k použití tenat zapotřebí udělení výjimky z tohoto zákona. 

(Fotografie z loňského případu pytláctví na Samberku)

   Pytláctví ať už v rovině přestupkové, nebo trestní, má mnoho společných znaků, ale mezi pytláky jsou značné rozdíly právě podle způsobu a škodlivosti jejich lovu.

   Použití tenat pytlákem je ukázkou arogance nejen k rybářskému právu, ale také té nejvyšší bezohledností k rybě, jako živému tvoru.

   Nebýt kontrolní činnosti rybářské stráže a mnohdy i všímavosti rybářů, byly by některé naše vody pro pytláky velmi snadným terčem. Jsem velice rád, že v Kolíně tomu tak není. Před tenatami na našich vodách buďme všichni ostražití.

Petrův zdar!     

Jiří Krouza

předseda

(Pískovna "H1")