Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vyhláška k zákonu o rybářství č. 197/2004 Sb.

197/2004 Sb.


VYHLÁŠKA


Ministerstva zemědělství
ze dne 13. dubna 2004
k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně
mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů
(zákon o rybářství)
ve znění vyhlášek č. 239/2006 Sb., č. 20/2010 Sb. a č. 122/2010 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 32 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského
práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o
rybářství), (dále jen "zákon"):


§ 1
Hromadně účinná metoda lovu ryb a vodních organizmů
[K § 3 odst. 5 písm. a) zákona]


(1) Lov do sítí se provádí
a) do sítí vlečných, tažných, vrhacích, stavěcích, vodorovných nebo lapacích, nebo
b) pomocí drobného rybářského náčiní se síťovým výpletem.
(2) Lov prováděný prostřednictvím manipulace s vodou 1) je lov za účelem shromáždění rybí obsádky
do míst, kde je lovena, například do loviště.
(3) Lov pomocí různě konstruovaného technického zařízení je lov do zařízení, která mohou být na
stanovišti umístěna po dobu stanovenou vlastníkem rybníka nebo vlastníkem zvláštního rybochovného
zařízení, popřípadě jejich nájemcem (dále jen "rybníkář") na základě písemně uzavřené nájemní
smlouvy s vlastníkem za účelem rybníkářství.
(4) Lov do stálého lovícího zařízení je lov do zařízení pevně spojených s terénem, například do loviště
pod hrází rybníka.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č.
76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb.


§ 2
Vedení evidence o hospodaření v rybníkářství
[K § 3 odst. 5 písm. b) zákona]


(1) Evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku při chovu a lovu ryb nebo při
produkci vodních organismů v rybníku a ve zvláštním rybochovném zařízení spočívá ve vedení údajů
o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku při použití hromadně účinných metod lovu a při
lovu ryb na udici. Tyto údaje 1a) jsou uvedeny v příloze č. 1 tabulkách A až E. Tabulky A až D se
předkládají jen v případě, že rybníkář vyprodukoval a uvedl na trh v kalendářním roce více než 150 ks
ryb lososovitých, popřípadě lipana podhorního (dále jen "ryb lososovitých") nebo více než 100 kg
ostatních druhů ryb nebo vodních organismů. Údaje v tabulce E se předkládají orgánu státní správy
rybářství příslušnému podle § 19 až 24 (dále jen "příslušný rybářský orgán") jen na vyžádání.
(2) Evidence uloveného úhoře říčního (Anguilla anguilla) 1b) a lososa obecného (Salmo salar) 1c)
obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1 tabulce F.
(3) Údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 se předkládají v písemné nebo elektronické podobě ověřené
zaručeným elektronickým podpisem, popřípadě prostřednictvím datové schránky příslušnému
rybářskému orgánu.
------------------------------------------------------------------
1a) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 762/2008 ze dne 9. července 2008 o předkládání
statistik týkajících se akvakultury členskými státy a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 788/96.
1b) Nařízení Rady (ES) č. 1100/2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního.
1c) Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a
využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou
politiku.


§ 3
Rybářský revír, hranice rybářského revíru a chráněné rybí oblasti
[K § 4 odst. 11 a § 11 odst. 10 písm. e) zákona]


(1) Pstruhový rybářský revír vyhlásí příslušný rybářský orgán na vodním toku nebo jeho části, na
rybníku nebo na uzavřené vodě, kde jsou předpoklady pro výskyt lososovitých ryb. Nejsou-li splněny
podmínky pro vyhlášení pstruhového rybářského revíru, vyhlásí se revír jako mimopstruhový.
(2) Hranice rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, se určují napříč vodního toku zpravidla
tak, aby byly v terénu zřetelné (například stavby, technická zařízení, přírodní útvary nebo jiné
objekty).
(3) Rybářský revír, popřípadě chráněná rybí oblast, se označuje tabulkou s pojmenováním rybářského
revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti. Jde-li o vodní tok, umístí se toto značení na obou koncích
rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, a to na obou březích vodního toku. Tabulka musí
obsahovat název rybářského revíru, číslo rybářského revíru a údaje o tom, zda jde o revír pstruhový
nebo mimopstruhový nebo o chráněnou rybí oblast, a údaje o uživateli rybářského revíru, a to jeho
jméno a příjmení u fyzické osoby nebo obchodní firmu nebo název u právnické osoby.


§ 4
Vyhlašování, změna a rušení chráněných rybích oblastí
(K § 5 odst. 3 zákona)


(1) Chráněná rybí oblast je vyhlašována se zřetelem na vhodné ekologické podmínky pro ryby a vodní
organizmy, které budou v této chráněné rybí oblasti předmětem chovu nebo ochrany.
(2) Při vyhlášení chráněné rybí oblasti se uvedou
a) v případě, že je vyhlašována jen na části rybářského revíru, popis ekosystému, říční kilometráž,
číslo hydrologického pořadí a údaje o přítocích,
b) maximální a minimální počty vysazovaných druhů ryb a vodních organizmů, jejich věkové
kategorie, termíny vysazování a chovné cykly u jednotlivých druhů ryb a vodních organizmů.
(3) Pro vyhlašování, změnu a rušení chráněné rybí oblasti platí ustanovení § 4 odst. 5, 6, 8 a 9 zákona
obdobně.


§ 5
Rozsah vypořádání se s předcházejícím uživatelem rybářského revíru
(K § 8 odst. 6 zákona)


(1) Vypořádání spočívá v úhradě té části rybí obsádky rybářského revíru, která byla vytvořena
vysazováním násad stanovených v rozhodnutí příslušného rybářského orgánu v posledních třech
letech, pokud ryby předcházející uživatel neslovil.
(2) V případech uvedených v § 10 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona se vypořádání neprovádí.


§ 6
Předpoklady pro výkon funkce rybářského hospodáře a jeho zástupce
[K § 11 odst. 10 písm. a) a b) zákona]


(1) Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být stanovena fyzická osoba, která
a) je způsobilá k právním úkonům,
b) je starší 21 let,
c) je bezúhonná [§ 8 odst. 1 písm. g) zákona],
d) je občanem České republiky nebo občanem Evropské unie usazeným ve státech Evropské unie
anebo má trvalý pobyt na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, 2)
e) předloží doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v akreditovaném
bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství ve studijním
oboru se zaměřením na rybářství nebo v oblasti přírodních věd se zaměřením na hydrobiologii nebo
ichtyologii nebo doklad o získání úplného středního odborného vzdělání ve studijním oboru rybářství
nebo doklad o ukončení studia na vyšší odborné škole se studijním oborem vodní hospodářství a
ekologie, v němž součástí absolutoria je zkouška ze základů rybářství, nebo
f) předloží osvědčení o úspěšném vykonání zkoušek na rybářského hospodáře.
(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. e) nebo f) mohou být nahrazeny doklady o úspěšném
ukončení příslušného studia, popřípadě doklady o složení zkoušek obdobných zkouškám na
rybářského hospodáře absolvovaných po 1. 1. 1998, které byly vydány podle dřívějších právních
předpisů.
(3) Uznávání dokladů uvedených v odstavci 1 písm. e) a f) a odstavci 2 pro občany členských států
Evropské unie stanoví zvláštní právní předpis. 3)
(4) Organizováním přípravného školení a zkoušek na rybářského hospodáře mohou být pověřeny
a) rybářské organizace, které zajistí odborné pracovníky, kteří splňují kvalifikaci uvedenou v § 6 odst.
1 písm. e) nebo f) nebo v § 6 odst. 2, a potřebné technické vybavení,
b) střední odborné školy se studijním oborem rybářství nebo vyšší odborné školy se studijním oborem
vodní hospodářství a ekologie, v němž součástí absolutoria je zkouška ze základů rybářství, nebo
vysoké školy, které uskutečňují studijní obory se specializací rybářství,
(dále jen "pořadatel").
(5) Zkoušky na rybářského hospodáře se provádějí ústní, popřípadě písemnou formou před zkušební
komisí (odstavec 7); termíny konání zkoušek určí pořadatel po dohodě s Ministerstvem zemědělství
(dále jen "ministerstvo").
(6) Zkoušky sestávají ze dvou částí
a) praktické (poznání deseti ukázaných druhů ryb a vodních organizmů) a
b) teoretické (zodpovězení pěti otázek z ichtyologie, hydrobiologie, ekologie, chovu ryb, nemocí ryb,
péče o životní prostředí, otázek z hospodářské evidence a znalost právních předpisů týkajících se
rybářství).
Úspěšné složení praktické části zkoušky je podmínkou k absolvování části teoretické.
(7) Zkušební komise se skládá z předsedy a nejméně dvou členů; jmenuje ji ministerstvo.
(8) Zkušební komise pořizuje o průběhu zkoušek na rybářského hospodáře zápis, který obsahuje
jméno, příjmení, datum, místo narození a místo trvalého pobytu uchazeče, zhodnocení jeho znalostí a
datum a místo konání zkoušek. Zápis podepisuje předseda a členové zkušební komise. Zápis se ukládá
u pořadatele a uchovává po dobu padesáti let.
(9) V případě, že uchazeč při praktické zkoušce určí správně alespoň 9 z 10 předložených druhů ryb
nebo vodních organizmů vyskytujících se na území České republiky, je hodnocen stupněm "prospěl".
(10) V případě, že uchazeč při teoretické části zkoušky správně odpověděl alespoň na tři z pěti
položených otázek, je hodnocen stupněm "prospěl".
(11) Výsledek zkoušek na rybářského hospodáře se hodnotí stupni "prospěl" nebo "neprospěl".
(12) Uchazeči, který neprospěl nebo se nemohl ze závažných důvodů podrobit zkouškám na
rybářského hospodáře, může pořadatel po dohodě s ministerstvem stanovit náhradní termín.
(13) Uchazeč obdrží od pořadatele o vykonaných zkouškách osvědčení, které podepisuje pověřený
zástupce pořadatele a předseda zkušební komise. Vzor osvědčení o vykonané zkoušce na rybářského
hospodáře je uveden v příloze č. 2.
(14) Vzor průkazu rybářského hospodáře a jeho zástupce je uveden v příloze č. 3.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve
znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb. a zákona č. 222/2003
Sb.
3) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti příslušníků členských
států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).


§ 7
Hospodaření v rybářském revíru
[K § 11 odst. 10 písm. c) zákona]


(1) Při stanovení způsobu hospodaření v rybářském revíru příslušný rybářský orgán určí podle
ekologického charakteru rybářského revíru a dosavadní skladby rybí obsádky zejména
a) množství vysazovaných ryb pro jednotlivé kalendářní roky podle druhu a množství ryb v jedné
věkové kategorii,
b) předpokládaný minimální roční výlovek lovem na udici nebo jiným způsobem lovu,
c) s ohledem na produkční schopnost rybářského revíru možnost hospodářské těžby nebo regulačního
odlovu.
(2) Při stanovení postupu zarybňování příslušný rybářský orgán vychází ze skladby rybí obsádky
rybářského revíru s cílem doplňování té části rybí obsádky, která se nedoplňuje přirozenou cestou.
Zarybňování nesmí ohrozit rovnováhu rybí obsádky v rybářském revíru. Revír se zarybňuje po celé
ploše rovnoměrně a zarybnění se provádí s ohledem na ekologické odchylky jednotlivých částí
rybářského revíru.
(3) Stanovením maximálních počtů vydávaných povolenek na 1 ha vodní plochy rybářského revíru
příslušný rybářský orgán reguluje rybářské využívání rybářského revíru tak, aby populace ryb, které
jsou lovem nejvíce ovlivňovány, neklesly pod hranici porušení rovnováhy rybí obsádky. Zpravidla
stanoví maximálně 15 celoročních povolenek v revírech pstruhových a 25 celoročních povolenek v
revírech mimopstruhových. Dohodnou-li se uživatelé rybářských revírů na společné platnosti
vydávaných povolenek nebo v případě, kdy je osoba uživatelem více rybářských revírů, lze maximální
počty vydávaných celoročních povolenek se společnou platností na více revírech sčítat.
(4) Vydávání celoročních povolenek lze plně nebo částečně nahradit vydáním krátkodobých
povolenek přepočtem podle přílohy č. 3a.
(5) Věkové kategorie vysazovaných ryb pro účely vyhodnocování jsou uvedeny v příloze č. 4.


§ 8
Vedení evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybářském revíru
[K § 11 odst. 10 písm. d) zákona]


Evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybářském revíru spočívá ve vedení
údajů uvedených v příloze č. 5. Tyto údaje se předkládají v písemné nebo elektronické podobě
ověřené zaručeným elektronickým podpisem, popřípadě prostřednictvím datové schránky příslušnému
rybářskému orgánu doplněné o identifikaci uživatele rybářského revíru, podle přílohy č. 1 tabulky A.


§ 9
Zásady pro udělování výjimek ze zakázaných způsobů lovu
(K § 13 odst. 5 zákona)


(1) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona lze povolit jen uživateli
rybářského revíru nebo rybníkáři pro akci s časovým, prostorovým a věcným vymezením.
(2) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) zákona lze povolit jen uživateli
rybářského revíru k zajištění rybích násad, k lovu generačních ryb, k přemístění rybí obsádky do jiné
lokality, k vědeckým, či vzdělávacím účelům, při povodních, při mimořádném a život ryb ohrožujícím
znečištění vody, při sníženém průtoku vody, při sníženém obsahu kyslíku ve vodě nebo pro potřeby
regulace a kontroly skladby rybí obsádky rybářského revíru. Rybníkáři lze povolit výjimku ze zákazů
lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) pro potřeby rybníkářské praxe.
(3) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) zákona lze udělit nejdéle na 2 roky ode
dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení výjimky.
(4) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona lze povolit uživateli
rybářského revíru za účelem provádění hospodářské těžby, regulačního odlovu, záchrany rybí
obsádky, pořádání sportovních akcí, průzkumné činnosti nebo pro hospodaření v chráněných rybích
oblastech.
(5) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona, lze kromě důvodů
uvedených v odstavci 3 povolit též, došlo-li k přemnožení některých druhů ryb, nebo nejsou-li v
příslušném rybářském revíru podmínky pro přirozené rozmnožování ryb.


§ 10
Rybářský lístek
[K § 13 odst. 8 a odst. 11 písm. a) a b) zákona]


(1) Rybářský lístek se vydává pro celé území České republiky na dobu 10 let, 3 let nebo 1 roku ode
dne jeho vydání.
(2) Rybářský lístek se vydává podle vzoru uvedeného v příloze č. 6.
(3) Kvalifikační předpoklady pro získání prvního rybářského lístku jsou základní znalosti z oblasti
rybářství, biologie ryb, právních předpisů upravujících lov ryb, prokázané osvědčením o získané
kvalifikaci, vydaným právnickou osobou pověřenou ministerstvem k ověřování znalostí žadatelů pro
vydání prvního rybářského lístku. Vzor osvědčení o získané kvalifikaci pro vydání prvního rybářského
lístku a rozsah znalostí potřebných pro jeho vydání jsou uvedeny v příloze č. 6.
(4) Kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 3 splňuje osoba, která je rybářským hospodářem,
zástupcem rybářského hospodáře nebo rybářskou stráží nebo doloží osvědčení o vykonání zkoušky na
rybářského hospodáře nebo na rybářskou stráž.
(5) Další rybářský lístek se vydá žadateli, prokáže-li se dříve vydaným rybářským lístkem, popřípadě
jiným dokladem osvědčujícím, že již byl držitelem rybářského lístku.
(6) Cizinci se vydá rybářský lístek, prokáže-li se
a) dříve vydaným rybářským lístkem,
b) jiným dokladem, osvědčujícím, že již byl držitelem rybářského lístku,
c) osvědčením o získané kvalifikaci podle odstavce 3, nebo
d) rybářským lístkem, licencí nebo obdobným dokladem, vydaným ve státě, jehož je občanem.


§ 11
Způsob měření délky ryb a nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v rybářském revíru
[K § 13 odst. 11 písm. c) zákona]


(1) Délka ryby se měří od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve.
(2) Nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou:
a) bolen dravý (Aspius aspius) 40 cm,
b) candát obecný (Stizostedion lucioperca) 45 cm,
c) hlavatka obecná (podunajská) (Hucho hucho) 65 cm,
d) jelec jesen (Leuciscus idus) 25 cm,
e) jelec tloušť (Leuciscus cephalus) 25 cm,
f) jeseter malý (Acipenser ruthenus)30 cm,
g) kapr obecný (Cyprinus carpio) 35 cm,
h) lín obecný (Tinca tinca) 20 cm,
i) lipan podhorní (Thymallus thymallus) 30 cm,
j) ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) 30 cm,
k) parma obecná (Barbus barbus) 40 cm,
l) podoustev říční (nosák) (Vimba vimba) 25 cm,
m) pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) 25 cm,
n) pstruh obecný (Salmo trutta) 25 cm,
o) siven americký (Salvelinus fontinalis) 25 cm,
p) sumec velký (Silurus glanis) 70 cm,
q) štika obecná (Esox lucius) 50 cm,
r) úhoř říční (Anguilla anguilla) 50 cm,
s) mník jednovousý (Lota lota) 30 cm,
t) losos obecný (atlantský) (Salmo salar) 50 cm.
(3) Nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v pstruhovém rybářském revíru jsou:
a) hlavatka obecná (podunajská) (Hucho hucho) 65 cm,
b) jelec jesen (Leuciscus idus) 25 cm,
c) jeseter malý (Acipenser ruthenus) 30 cm,
d) kapr obecný (Cyprinus carpio) 35 cm,
e) lín obecný (Tinca tinca) 20 cm,
f) lipan podhorní (Thymallus thymallus) 30 cm,
g) ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) 30 cm,
h) parma obecná (Barbus barbus) 40 cm,
i) podoustev říční (nosák)(Vimba vimba) 25 cm,
j) pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) 25 cm,
k) pstruh obecný (Salmo trutta) 25 cm,
l) siven americký (Salvelinus fontinalis) 25 cm,
m) mník jednovousý (Lota lota) 30 cm,
n) losos obecný (atlantský)(Salmo salar) 50 cm,
o) úhoř říční (Anguilla anguilla) 50 cm.


§ 12
Denní doby lovu ryb v kalendářním roce v rybářském revíru
[K § 13 odst. 11 písm. d) zákona]


(1) Denní doby lovu ryb v pstruhovém rybářském revíru jsou:
a) v měsíci lednu a únoru od 7 do 17 hodin,
b) v měsíci březnu od 6 do 18 hodin,
c) v měsíci dubnu od 6 do 20 hodin,
d) v měsíci květnu od 6 do 21 hodin,
e) v měsíci červnu a červenci od 5 do 22 hodin,
f) v měsíci srpnu od 6 do 22 hodin,
g) v měsíci září od 7 do 20 hodin,
h) v měsíci říjnu od 7 do 19 hodin,
i) v měsíci listopadu a prosinci od 7 do 17 hodin.
(2) Denní doby lovu ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou:
a) v měsíci lednu, únoru, listopadu a prosinci od 7 do 18 hodin,
b) v měsíci březnu od 5 do 21 hodin,
c) v měsíci dubnu, září a říjnu od 6 do 22 hodin,
d) v měsíci květnu, červnu, červenci a srpnu od 4 do 24 hodin.
(3) Denní doby lovu ryb stanovené v odstavci 1 písm. a), b) a i) a v odstavci 2 písm. a) a b) jsou
uvedeny ve středoevropském čase, denní doby lovu ryb stanovené v odstavci 1 písm. c) až h) a v
odstavci 2 písm. c) a d) jsou uvedeny v letním čase 4).
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 54/1946 Sb., o letním čase.


§ 13
Doby hájení ryb v rybářském revíru
[K § 13 odst. 11 písm. g) zákona]


(1) Od 1. září do 15. dubna jsou v rybářském revíru hájeni:
a) pstruh obecný (Salmo trutta),
b) losos obecný (atlantský) (Salmo salar).
(2) Od 16. března do 15. června jsou
a) v rybářském revíru hájeni:
1. ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus),
2. parma obecná (Barbus barbus),
3. parma východní (Barbus petenyi),
4. podoustev říční (nosák) (Vimba vimba),
5. jeseter, vyza (rod Acipenser, rod Huso),
b) v mimopstruhovém rybářském revíru dále hájeni:
1. jelec jesen (Leuciscus idus),
2. jelec tloušť (Leuciscus cephalus).
(3) Od 1. ledna do 15. června jsou v mimopstruhovém rybářském revíru hájeni:
a) bolen dravý (Aspius aspius),
b) candát obecný (Stizostedion lucioperca),
c) sumec velký (Silurus glanis),
d) štika obecná (Esox lucius).
(4) Od 1. prosince do 15. června je v rybářském revíru hájen
lipan podhorní (Thymallus thymallus).
(5) Od 1. ledna do 30. září je v rybářském revíru hájena
hlavatka obecná (podunajská) (Hucho hucho).
(6) Od 1. září do 30. listopadu je v rybářském revíru hájen
úhoř říční (Anguilla anguilla).
(7) Od 1. ledna do 15. března je v rybářském revíru hájen
mník jednovousý (Lota lota).
Povolené způsoby lovu, povolené technické prostředky k lovu a způsob jejich užití v rybářském revíru


[K § 13 odst. 11 písm. e) zákona]
§ 14


(1) Lov vodních organizmů, které jsou zdrojem potravy ryb, lze provádět jen se souhlasem uživatele
rybářského revíru nebo rybníkáře.
(2) Povolený způsob lovu v rybářském revíru je lov ryb na udici, a to lov na položenou, lov na
plavanou, lov přívlačí, lov na umělou mušku, lov muškařením, čeřínkováním nebo jiným způsobem
lovu stanoveným příslušným rybářským orgánem (§ 13 odst. 1 zákona).
(3) Povolené způsoby lovu, povolené technické prostředky k lovu a způsob jejich užití v rybářském
revíru jsou uvedeny v příloze č. 7.
(4) Místa k lovu nesmí být vyhrazována. Při lovu ryb na udici z plavidla musí být pojíždění a
přistávání plavidla prováděno tak, aby zbytečně nerušilo ostatní osoby provádějící lov ze břehu.
(5) Lov ryb na udici, na plavanou, na položenou nebo čeřínkováním může být prováděn jen za
předpokladu, že osoba provádějící lov je u udic přítomna tak, aby s nimi mohla bez prodlení
manipulovat. Nesmí být použit systém samoseku.
(6) Používání plavidel při lovu ryb upravují zvláštní právní předpisy. 7)
------------------------------------------------------------------
7) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č.
254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.


§ 15


(1) Ulovené ryby v rybářském revíru, které
a) nedosahují nejmenší lovné míry,
b) byly uloveny v době hájení, nebo
c) jsou chráněny podle zvláštních právních předpisů, 8)
musí být šetrně vráceny zpět do rybářského revíru, v němž byly uloveny.
(2) Uloví-li osoba provádějící lov rybu, která je pro vědecké účely opatřena značkou, určí druh ryby,
změří její délku a zjistí její hmotnost. Jde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zaznamená tvar, barvu a
popřípadě číslo značky a úlovek ryby spolu se zjištěnými údaji ohlásí uživateli rybářského revíru; v
hlášení uvede dobu a místo ulovení. Nejde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zapíše údaje o délce a
hmotnosti ryby do povolenky k lovu; zjištěné údaje ohlásí uživateli rybářského revíru, v hlášení uvede
dobu a místo ulovení a připojí značku.
(3) Na uchovávání a usmrcování ulovených živých ryb se vztahuje zvláštní právní předpis. 9)
------------------------------------------------------------------
8) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č.
289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č.
161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č.
320/2002 Sb.
9) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č.
193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb. a
zákona č. 77/2004 Sb.


§ 16


(1) V mimopstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu:
a) lov na položenou nebo lov na plavanou,
b) lov přívlačí nebo hlubinnou přívlačí v době od 16. června do 31. prosince,
c) lov na umělou mušku nebo lov muškařením, nebo
d) lov čeřínkováním v době od 16. června do 31. prosince.
(2) V mimopstruhovém rybářském revíru si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když
loví na více rybářských revírech, nejvýše 7 kg všech druhů ryb. V tomto úlovku smí být nejvýše dva
kusy kapra, štiky, candáta, bolena, sumce nebo jejich kombinace. Byla-li si osobou provádějící lov
přisvojena ryba, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov.
(3) Vyskytují-li se v mimopstruhovém rybářském revíru také ryby lososovité, může si osoba
provádějící lov vedle úlovku uvedeného v odstavci 2 přisvojit jen 3 ks ryb lososovitých, pokud
celková hmotnost denního úlovku nepřesáhne 7 kg. Síh maréna a síh peleď se nepovažují v úlovcích
za ryby lososovité.
(4) Přisvojené ryby osoba provádějící lov zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do
které uvede datum, číslo revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojené druhy ryb uvedené v
odstavcích 2 a 3 zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. Ostatní druhy ryb
zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.


§ 17


(1) V pstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu
a) lov přívlačí od 16. dubna do 31. srpna,
b) lov na umělou mušku od 16. dubna do 30. listopadu,
c) v případě lovu jiných ryb než lososovitých je povoleným způsobem lovu také lov na položenou
nebo lov na plavanou, a to pouze na nástrahu rostlinného původu.
(2) V případě, že je na pstruhovém rybářském revíru ulovena štika, tloušť, okoun, sumec, bolen nebo
candát, tato ryba se do pstruhového rybářského revíru nevrací.
(3) V pstruhovém rybářském revíru si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když loví
ve více rybářských revírech, nejvýše tři kusy lososovitých druhů ryb. Přisvojením si povoleného
množství uvedených druhů ryb denní lov končí. Síh maréna a síh peleď se nepovažují v úlovcích za
ryby lososovité.
(4) Osoba provádějící lov si z nedravých druhů ryb v jednom dnu může přisvojit nejvýše 7 kg bez
ohledu na to, v kolika revírech v příslušném dni lovila. Byla-li si osobou provádějící lov přisvojena
ryba, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov. V denním
úlovku smí být nejvýše dva kapři.
(5) Přisvojené ryby osoba provádějící lov zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do
které uvede datum, číslo revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojené druhy ryb uvedené v
odstavcích 3 a 4 zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. Ostatní druhy ryb
zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.


§ 18
Povolenka k lovu
[K § 13 odst. 11 písm. f) zákona]


Údaje pro povolenku k lovu jsou uvedeny v příloze č. 8.
Předpoklady pro výkon funkce rybářské stráže, jejich ověřování, vzor služebního odznaku a průkazu
rybářské stráže


(K § 14 odst. 9 zákona)
§ 19


(1) Znalost práv a povinností rybářské stráže se prokazuje podle § 14 odst. 2 písm. e) zákona
a) dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v akreditovaném bakalářském,
magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství ve studijních oborech se
zaměřením na rybářství nebo v oblasti přírodních věd se zaměřením na hydrobiologii nebo ichtyologii,
b) dokladem o získání úplného středního odborného vzdělání ve studijním oboru rybářství nebo
dokladem o ukončení studia na vyšší odborné škole se studijním oborem vodní hospodářství a
ekologie, v němž součástí absolutoria je zkouška ze základů rybářství,
c) dokladem o úspěšném složení zkoušek na rybářského hospodáře, nebo
d) dokladem o úspěšném složení zkoušky pro výkon funkce rybářské stráže (dále jen "zkouška
rybářské stráže") vydaným po absolvování odborného kurzu.
(2) Uznávání dokladů uvedených v odstavci 1 a v § 26 odst. 2 pro občany členských států Evropské
unie stanoví zvláštní právní předpis. 3)
(3) Odborný kurz a zkoušku rybářské stráže podle odstavce 1 písm. d) mohou organizovat
a) střední odborné školy se studijním oborem rybářství nebo vyšší odborné školy se studijním oborem
vodní hospodářství a ekologie, v němž součástí absolutoria je zkouška ze základů rybářství, nebo
vysoké školy, které uskutečňují studijní obory se specializací rybářství, nebo
b) rybářské organizace uvedené v § 6 odst. 4 písm. a).
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti příslušníků členských
států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).


§ 20


Zkouška rybářské stráže


(1) Zkouška rybářské stráže se skládá před minimálně tříčlennou zkušební komisí jmenovanou
ministerstvem (dále jen "zkušební komise pro rybářskou stráž").
(2) Alespoň jeden ze členů zkušební komise pro rybářskou stráž musí splňovat požadavky uvedené v §
19 odst. 1 nebo § 26 odst. 2.
(3) Při zkoušce rybářské stráže se prokazují znalosti
a) ryb a vodních organismů,
b) zákona a předpisů vydaných k jeho provedení,
c) vybraných ustanovení zákona o vodách, 1) zákona na ochranu zvířat proti týrání, 9) veterinárního
zákona, 10) zákona o ochraně přírody a krajiny, 8) trestního zákona 6) a zákona o přestupcích. 5)
(4) Zkouška rybářské stráže se skládá ze dvou částí, z části ústní a z části písemné. V ústní části
zkoušky musí uchazeč prokázat znalost všech deseti druhů ryb, které mu budou předloženy ze
seznamu druhů ryb uvedených v příloze č. 9. V kladném případě je oprávněn absolvovat druhou,
písemnou část zkoušky, ve které musí správně odpovědět 70 % ze 40 předložených otázek. Rozsah
jednotlivých zkušebních otázek je uveden v příloze č. 9.
(5) Každá část zkoušky rybářské stráže se hodnotí stupněm "prospěl" nebo "neprospěl".
(6) O výsledku zkoušky rybářské stráže rozhodne zkušební komise pro rybářskou stráž po skončení
obou částí zkoušky.
(7) Zkouška rybářské stráže je složena úspěšně, pokud je každá její část hodnocena stupněm "prospěl".
(8) Předseda zkušební komise pro rybářskou stráž seznámí uchazeče s výsledky zkoušky rybářské
stráže.
(9) Na základě úspěšně vykonané zkoušky rybářské stráže vydá zkušební komise pro rybářskou stráž
osvědčení, které podepisuje předseda. Vzor osvědčení o vykonané zkoušce rybářské stráže je uveden v
příloze č. 10.
(10) Neúspěšně vykonaná zkouška rybářské stráže může být opakována v termínech předem
stanovených zkušební komisí pro rybářskou stráž. Opravné zkoušky rybářské stráže se konají z obou
částí zkoušky.
(11) O výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže se pořídí zápis, který obsahuje také hodnocení
uchazečů z jednotlivých částí zkoušky. Zápis o výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže
podepisuje předseda a členové zkušební komise pro rybářskou stráž. Zápis se ukládá u právnické
osoby, která zkoušku organizovala (§ 19 odst. 3) a uchovává po dobu padesáti let.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č.
76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb.
5) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb.,
zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb.,
zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,
zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb.,
zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb.,
zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 52/2001
Sb., zákona č. 164//2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001
Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb.,
zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb.,
zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb.,
zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. 47/2004 Sb.
6) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb.,
zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona
č. 43/1980 Sb., zákona č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č.
84/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č.
490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu ČSFR ze 4. 9. 1992, zákona č.
290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 91/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č.
19/1997 Sb., zákona č. 103/1997 Sb., zákona č. 253/1997 Sb., zákona č. 92/1998 Sb., zákona č.
112/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 96/1999 Sb., zákona č.
191/1999 Sb., zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č.
305/1999 Sb., zákona č. 327/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č.
101/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 405/2000 Sb., zákona č.
120/2001 Sb., zákona č. 139/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č.
265/2001 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 134/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č.
482/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 276/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č.
52/2004 Sb.
8) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č.
289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č.
161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č.
320/2002 Sb.
9) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č.
193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb. a
zákona č. 77/2004 Sb.
10) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární
zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č.
76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č.
131/2003 Sb.


§ 21


Služební odznak rybářské stráže


(1) Služební odznak rybářské stráže je vypouklého elipsovitého tvaru o výšce 55 mm a šířce 40 mm.
Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je velký státní znak České republiky v barevném
provedení, jehož výška je 22 mm a šířka 20 mm. V obvodovém pásu o šířce 8 mm je v horní části
uveden nápis "RYBÁŘSKÁ STRÁŽ". V dolní části elipsy je uvedeno pětimístné evidenční číslo s
výškou číslic 4 mm. Pod evidenčním číslem je symbol pěti lipových listů. Odznak je vyroben z bílého
kovu s plastickým provedením písma, číslic, symbolu a ohraničení obvodového pásu. V horní části
odznaku je umístěno poutko k připevnění odznaku s koženým řemínkem o délce 70 mm.
(2) Vzor služebního odznaku rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.


§ 22


Průkaz rybářské stráže


(1) Průkaz rybářské stráže je vyroben z papíru o rozměrech 75 x 105 mm se zaoblenými rohy, který je
zatavený do fólie o rozměrech 80 x 110 mm. Na přední straně je v horní části v barevně zvýrazněném
pruhu nápis "PRŮKAZ RYBÁŘSKÉ STRÁŽE", vedle kterého je velký státní znak České republiky v
barevném provedení. Pod tímto nápisem je v levé polovině průkazu rybářské stráže fotografie překrytá
v dolním pravém rohu otiskem kulatého úředního razítka příslušného rybářského orgánu. V pravé části
průkazu rybářské stráže je uveden nápis "ČESKÁ REPUBLIKA", pod tím je vepsáno číslo, příjmení,
jméno a titul rybářské stráže a obvod její působnosti (rybářský revír nebo rybník). V dolní části
průkazu rybářské stráže je umístěn pruh s barevnými ochrannými prvky. Na zadní straně průkazu
rybářské stráže je v barevně zvýrazněném pruhu vlevo velký státní znak České republiky v barevném
provedení a vedle něj nápis "ČESKÁ REPUBLIKA - PRŮKAZ RYBÁŘSKÉ STRÁŽE"; pod tímto
pruhem je vepsáno jméno a příjmení/název uživatele rybářského revíru nebo vlastníka rybníka, název
a sídlo příslušného rybářského orgánu, který průkaz rybářské stráže vydal, datum vydání a číslo
jednací. Ve středu je podpis a razítko příslušného rybářského orgánu, který průkaz rybářské stráže
vydal. Zadní strana průkazu rybářské stráže je opatřena barevným obrazcem jako ochranným prvkem.
(2) Fotografie potřebná k vydání průkazu rybářské stráže musí být ostrá, neretušovaná, zhotovená na
hladkém lesklém polokartonu nebo zhotovená přístrojem se současnou expozicí více objektivy, o
rozměru 35 x 45 mm, zobrazující občana v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy
od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití
odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; pokrývka hlavy však nesmí zakrývat
obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci občana.
(3) Vzor průkazu rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.


§ 23


Pověřování právnických osob v oblasti výchovy a výuky
(K § 22 odst. 9 zákona)


Podmínky a odborné předpoklady k řádnému výkonu výchovy a výuky na úseku rybářství splňují:
a) střední odborné školy se studijním oborem rybářství nebo vyšší odborné školy se studijním oborem
vodní hospodářství a ekologie nebo střední odborné školy nebo vyšší odborné školy s příbuznými
studijními obory,
b) vysoké školy, které uskutečňují akreditované studijní programy v oblasti zemědělství se zaměřením
na rybářství a ichtyologii nebo s příbuzným zaměřením,
c) jiné právnické osoby, jejichž pracovníci mají v oblasti pověření zpravidla kvalifikaci uvedenou v §
6 odst. 1 písm. e) nebo f) nebo v § 6 odst. 2 a mají potřebné technické vybavení.
Služební stejnokroj a služební odznak zaměstnanců příslušného rybářského orgánu


(K § 25 zákona)
§ 24


(1) Služební stejnokroj zaměstnanců vykonávajících státní správu rybářství (dále jen "stejnokroj") je
barvy zelenošedé. Stejnokroj konfekční nebo šitý na míru tvoří povinné a přípustné oděvní součásti
uvedené v příloze č. 12.
(2) Sako je bez nárameníků s límcem a tmavozeleným lemováním kapes a klop.
(3) Součástí stejnokroje je kovový odznak státní správy rybářství (dále jen "kovový odznak"), který se
umísťuje na levou klopu saka. Kovový odznak je elipsovitého tvaru o výšce 40 mm a šířce 30 mm.
Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je na přední straně velký státní znak České republiky,
jehož výška je 18 mm a šířka 15 mm. V obvodovém pásu o šířce 5 mm je v horní části uveden nápis
"STÁTNÍ SPRÁVA RYBÁŘSTVÍ", pod ním je umístěna silueta ryby. Na zadní straně kovového
odznaku je uvedeno čtyřmístné evidenční číslo. Kovový odznak je vyroben ze starostříbra, státní znak
je v provedení staromosaz, s plastickým provedením písma, symbolů a ohraničení obvodového pásu.
Na zadní části kovového odznaku je připevněna spona pro připevnění kovového odznaku ke klopě
saka. Vzor odznaku státní správy rybářství je uveden v příloze č. 12.
(4) Stejnokroj není dovoleno doplňovat jinými součástmi, než je uvedeno v příloze č. 12. V
provozních podmínkách lze ke stejnokroji nosit vysoké boty nebo holínky. Součásti stejnokroje se nosí
alternativně, s ohledem na roční období.


§ 25


(1) Vedoucí příslušného rybářského orgánu stanoví okruh odborných zaměstnanců, kterým se k
výkonu jejich funkce přiděluje stejnokroj; stejnokroj se přiděluje až po uplynutí zkušební doby
stanovené zvláštními právními předpisy. 11)
(2) Při přidělení stejnokroje se zaměstnanci přidělí povinné součásti stejnokroje. V případě, že
zaměstnanec ukončí pracovní poměr, stejnokroj nevrací; vrací pouze odznak státní správy rybářství.
(3) Stejnokrojové součásti se obměňují ročně v hodnotě odpovídající 50 % hodnoty povinných
součástí stejnokroje.
(4) Nárok na obměnu stejnokrojových součástí vzniká v ročních intervalech. Stejnokrojové součásti v
hodnotě finanční částky roční obměny lze čerpat do dvou let od vzniku nároku.
(5) Při zničení nebo poškození stejnokroje nebo jeho součástí v důsledku mimořádných okolností bez
zavinění zaměstnance přidělí příslušný rybářský orgán zaměstnanci povinné součásti stejnokroje, aniž
jejich hodnotu započítá do pravidelné obměny stejnokrojových součástí.
(6) Místo přidělení stejnokrojových součástí nelze poskytovat peněžité plnění.
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb.,
zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb.,
zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona
č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č.
264/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č.
118/1995 Sb., zákona č. 287/1995 Sb., zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č.
225/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.
238/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č.
6/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.
311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č.
46/2004 Sb.


§ 26


Přechodná ustanovení


(1) Povolenky vydané podle dřívějších právních předpisů zůstávají v platnosti nejpozději do 31. 12.
2004.
(2) Za doklady uvedené v § 19 odst. 1 se považují i doklady o ukončení příslušného studia, popřípadě
doklady o úspěšném složení obdobných zkoušek, vydané podle dřívějších právních předpisů.


§ 27


Účinnost


Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. +)
Ministr:
Ing. Palas v. r.